Jak ten čas letí

Je tolik věcí, o kterých bych chtěla psát, ale nestíhám. A tak jen ve zkratce.
Matýska jsem odvezla na tábor. Poprvé jel  na tábor mezi úplně cizí děti, tak doufám doufám, že to zvládá dobře. Zatím nenapsal. Vezly jsme ho s Gabi P. do Prahy, s tím, že si jedním vrzem uděláme výlet po památkách. Byly jsme tak utahané, že památky se nekonaly a nejsilnější zážitek byl z metra, kdy se mi málem zastavilo srdce - vlak se zničehožnic zastavil uprostřed tunelu a bylo jen cítit šílený smrad, jako kouř. Ten pocit, že nemáme kam utéct, kdyby něco, ten byl strašný. Nakonec se vlak rozjel a docela jsme zajásali, když se objevila stanice:-)
V září mi končí mateřská (po 12 letech!) a rozhodla jsem se, že se pokusím najít práci na plný úvazek. Zatím jsem absolvovala první kolo pohovoru do jedné advokátní kanceláře a do druhého jsem prošla jen tak tak. Tak uvidíme, asi se i těším, že bych začala normálně chodit do práce, i když skloubit to se čtyřmi dětmi bude dost náročné.
Prázdniny se pomalu chýlí ke konci a tak, jako se vždy těším, že konečně prázdniny začnou, stejně tak se těším, že konečně skončí. Doufala jsem, kolik práce neudělám a houby! Se čtyřmi dětmi v závěsu je to FÁKT TĚŽKÝ!
A to je pro dnešek vše. Nic moc, já vím...

Komentáře

Oblíbené příspěvky