pondělí 11. května 2015

Modré nebe nad hlavou....

Je krásně, nálada je výborná, jen kdyby nebylo tolik povinností...Ale čas je krátký a produktivní věk není nekonečný, tak si ty povinnosti snažím užít...léto za dveřmi, Adélka dnes odjela do školy v přírodě, tak jsem hnedka napsala dopis a za chvíli utíkám na poštu...hned potom na seminář, abych byla ještě chytřejší a perfektně zvládla time management..učím se

Tyhle barvy vykouzlí pouze jaro...


Průlet mým dnem - dopis Adi, práce (noťas), kafe, Teri s míčem a to modré nebe...

sobota 9. května 2015

Prodloužený víkend

Už druhý prodloužený víkend kombinuju relax s velkým úklidem. Velký úklid rovná se čištění domu ve smyslu vyhazování starých a nepotřebných věcí. Problém je v tom, že jsem spíše vetešnické povahy a každou věc, než vyhodím, třikrát obrátím. V domě žijeme dvě rodiny, což jsou čtyři dospělí a sedm dětí a problém je v tom, že všichni máme vetešnickou povahu, tak za těch osmnáct let v manželství se nám to tady natolik hromadí, že jsem odhodlaná skoncovat se sentimentem a vyhazuju. Dneska jsem konečně vyhodila mega velkou papírovou tašku plnou nepárových ponožek. Pořád jsem je tam přihazovala v naději, že se jednou ta druhá najde. Ale za každou jednu dopárovanou přibylo deset nových nepárových. A dneska konec, skoro jsem to oplakala, ale taška jde do kontejneru. Tak teď už konečně můžou vylézt ty druhé do páru. ;)

Včera bylo krásně. Já uklízela a holky naškrábaly pod širým nebem kotel brambor na bramboráky. Pohodička.

Dnes do Tarzanie, kam nás vzala kamarádka, jejíž syn je tam na brigádě. Za největší opičku se ukázala být Terezka, která po překážkách skákala jako nic a nechávala daleko za sebou ostatní lanolezce. Adélka bojovala, ale po páté překážce to s pláčem vzdala - teda chtěla to vzdát už po první překážce, ale za mohutného povzbuzování  se odhodlávala a sbírala odvahu na každou další, až to nakonec vzdala. Trošku boj sama se sebou, věřím, že i tak jí to hodně dalo. Nakonec se vrhla střemhlav na houpadle do propadliště, tak si trošku spravila náladu, že přece jen není taková padavka (což si já o ní nemyslím vůbec!).
Úprava helmy před akcí - Terinka (opička)

Tady ještě s úsměvem, pouze Terince vydržel až do konce :))

Po zhoupnutí do propadliště
Na trampolíně
Adélka na trampolíně

Vítěz :)

neděle 9. března 2014

Kulatiny

Naše slečna slaví za týden 10 let. Vše mám v živé paměti, den kdy se narodila dokážu popsat do posledního detailu.
Než se narodila, Matýskovi bylo necelých 6 let, Míšovi 3. I když jsme si holčičku moc přáli, ještě pár týdnů před porodem to vypadalo, že holčičí hračky ani tentokrát kupovat nebudeme.
Pak jsem přišla k doktorovi i s Matýskem a tak se ho zeptal, co by si přál.
 "Bratříčka už mám, tak teď bych chtěl sestřičku."
K mému údivu pan doktor, jezdíce přístrojem po mém velkém bříšku, opáčil:
 "No, já myslím, že se vám to povedlo, vypadá to, že to bude holka".
15. března 2004 se naděje proměnila v realitu a my si doma hýčkali princeznu.
Je to skvělá a báječná dcera a já každý večer uléhám s pocitem, že ať si je všechno, jak chce, děti máme úžasné!

pátek 10. ledna 2014

Háčkované sovičky

Adélka jde zítra slavit narozeniny kamarádky, nakoupili jsme dárečky a jako bonus jsem uháčkovala tento přívěšek na klíče, háčkovanou sovičku podle návodu na mimibazaru (přikládám níže). Doma se sovičky tááák moc líbí, už si je objednaly skoro všechny mé děti ;)
 Návod na Mimibazaru - odkaz zde:

neděle 5. ledna 2014

Vánoce trochu jinak

Letošní Vánoce jsme strávili trochu netradičně, i když jsme se snažili co nejvíce tradic zachovat. Já si totiž vzpomínám, že poté, co mi rodiče asi v osmi letech neochotně přiznali, že žádný Ježíšek neexistuje (s čímž jsem se odmítala smířit), pro mě každé další Vánoce ztratili kouzlo. Byly fajn, ale kouzlo bylo pryč. Proto jsem vlastním dětem báchorky o Ježíškovi nikdy nevykládala a tímpádem je ochránila před rozčarováním. Ale pamatuju se, že k nejkrásnějším Vánocům mých pubertálních let, patřily ty Vánoce, kdy mamča téměř jako slepý k houslím přišla k poukazům do Tater. Tehdy to pořádala firma, u které pracovala. O to líp, že tam tehdy s námi odjeli i známí se stejně starými  pubetálními výrostky, dospěláci se nám příliš nepotřebovali věnovat a byly to naprosto úžasné Vánoce, s bonusem bohaté sněhové nadílky. A bonus na druhou byl ten, že ve stejném hotelu a ve stejné chvíli slavil Vánoce tehdy velmi populární Pavel Habera, takže atmosféra úžasnosti byla náležitě znásobena, když jsme ho kdesi na chodbě potkali. Pro patnáctiletou puberťačku nemohlo být nic úžasnějšího. Od té doby jsem plánovala, že takhle na Vánoce opět někdy někam do hor vyjedem. A letos se nám to skutečně podařilo. Vánoce jsme oslavili na firemní chatě v Krkonoších a bylo to moc fajn. Naše výprava skýtala celkem 16 osob (3 rodiny), takže u vánočního stolu to vypadalo trochu jako ve filmu Sám doma, ale nikoho jsme neztratili ani nezapomněli a docela jsme si to užili i přesto, že dva členové výpravy byli lehce indisponováni střevními potížemi a my se mohli alespoň radovat z toho, že nikdo jiný touto nemocí nebyl nakažen :)
Vyrazili jsme v neděli, tedy dva dny před Štědrým dnem, vezli jsme sebou stromek, i ozdoby, svíčky, svíčičky, ubrousky a všechno vánoční, takže Pepi se neubránil úsměvu, když to všechno vybaloval.  Udělali jsme si na místě výborný bramborový salát a upekli tři megavánočky, tak, že se všichni olizovali až za ušima. I kapr plaval ve vaně.
I dárečky byly. Každý si vylosoval osůbku, které koupil dáreček za 50 korun a některé z dárečků byly velmi nápadité. Já například dostala kafe až z nigérie, ale ne jen tak ledajaké. V životě jsem nic takového neviděla.  Do papírového obalu se naleje horká voda, z obalu vznine konvice a z té si lahodné kafíčko můžu kultivovaně nalít a mít nadstandard například v létě, až pojedeme zase sjíždět nějakou tu řeku na raftech. Moc hezké.



Každý den jsme vyrazili na nějakou procházku po okolí a že Trutnovsko nabízí neskutečné množství krásných míst! Jen Trutnov sám o sobě je moc krásný.
Navštívili jsme Stachelberg a každému, kdo má možnost, doporučuju toto místo, které spravuje pár nadšenců, navštívit. Po absolvování prohlídky a povinné společné fotografie dostal D. supr nápad, že by děti mohli seběhnout kopec a vyběhnout nahoru zpět. Naše Terka se bezhlavě vrhla dolů a to doslova, udělala pár kotrmelců .... :) Naštěstí to přežila ... :)
Děti se dvakrát svezly na bobové dráze a našli i malý plácek, kde zabobovaly na zbytkách sněhu.
A na chatě byla i malá sauna a malý bazén a to oslavilo rovněž úspěch u mnohých účastníků zájezdu.
No bylo to fajn! Díky všem....


úterý 5. listopadu 2013

Panettoncini

Ocitla jsem se v nějakém víru vášně, a to přímo vášně kuchařské. Doma je nás moc a ceny laskomin v obchodě narostly do velkých výšin a když si člověk uvědomí, co chemie do sebe dostává, máme tady další plus, proč objevovat nové a nové recepty a vyrábět si laskominy vlastní. Další pozitivum je, že se holčičky zabaví něčím praktickým a já už jenom koordinuji. Což za chvíli zvládne i Adélka sama :)
Tentokrát jsme vyráběly toto:
Recept i s videem k nalezení zde :)

sobota 2. listopadu 2013

Všichni pečou, tak my taky!

Chtěla jsem si včera udělat SAMA siestu u pečení domácích houstiček, ale to bych nesměla mít dvě zvídavé cácory doma, abych si to užila sama ;) Tak, nebaví mě hrát s nima Člověče, nezlob se a tohle je aspoň praktické. Šlo jim to jedna báseň!
Adélka dnes praktikovala naučené splétání na všem, co jí přišlo pod ruku - korbáčiky, Terezce cop, a tak...
Houstičky byly výýborné, recept zde.
Pletení housek jsem se učila tady.