čtvrtek 29. prosince 2011

A zítra zase do práce....

Týden doma naplnil moje očekávání. Pohoda, ze skřivana zpět sovou (to se to bude zítra vstávat!), z postele ven až kolem desáté, uléhání kolem jedné a kupodivu jsem tentokrát nepropadla obžerství ;-) A taky zahráno spousta her....jen kdybych nemusela zítra do práce....

pondělí 26. prosince 2011

Sváteční

Prima den s Petrželkama. Klasicky je zveme na 1. svátek vánoční, vaříme čínu, testujeme nové hry, které byly naděleny pod stromečkem, pijeme vaječňák a přecpáváme se cukrovím. Tentokrát jsme měli na první svátek naplánované divadlo, takže návštěvka se konala až dnes. Děti i dospěláci otestovali nové hry, Dobu kamennou doporučuji jako prezent pro hravé rodiny ;-) Maťo nás tradičně vyklepnul...
Bylo fajn, jen děti jsou trošku příliš hlučné...
A už mám pf.....

neděle 25. prosince 2011

Vánoce

Asi už to jinak nepůjde, jsem schopná blognout jen tehdy, když mám čas ;-) A to je v létě a o vánocích....
Jako každý rok, tak i letos byla doba předvánoční plná stresu a shonu, a to ještě mnohem více než kdy jindy, protože zatímco ze svých nároků na to, co všechno musím před vánocemi stihnout, nejsem schopna slevit, tak mi ke všemu ubylo devět a půl hodiny denně (práce 8 h., povinná pauza 0,5 h., cesta do a z 1 h.)....jestliže jsem nestíhala už v době, kdy jsem byla na mateřské, tak jak to asi může vypadat, když chci stihnout to stejné, ale mám na to o devět a půl hodiny denně méně? Bývám na pokraji totálního vyčerpání....
Ale teď už je fajn, od čtvrtka mám dovolenou, a to až do dalšího čtvrtka, takže jsem schopna vydýchat i ten šílený blázinec, který byl v práci těsně předtím, než jsem začala čerpat dovolenou...v práci blázinec, doma blázinec...;-)
Nakonec jsem všechno stihla a děti řekly, že navzdory našemu tvrzení, že letos bude dárků méně (a bylo), to byly zatím nejkrásnější Vánoce (nejspíš ale příští vánoce budou opět ty nejkrásnější :-). Všechny naše vánoční tradice zůstaly zachovány a dokonce se na Štědrý den v poledne zastavili i švagrovka s dětmi, dali jsme vaječný koňáček(domácí), bylo rušno a pohodově. Děti se jen občas zeptaly, kdy už se budou rozdávat dárky, ale k žádnému incidentu (jako to občas bývá, holt je nás hodně) letos nedošlo.
Večer jsme se pak tradičně pochlubili navzájem tím co jsme dostali s horníma Mrózkama a jelikož jsme dostali spoustu společenských her, bez kterých by to snad ani nebyly Vánoce, tak horní kluci nakonec spali u našich kluků a asi do čtvrt na dvě hráli hráli hráli, až se obehráli...pak si prý natáhli budíka na pět hodin ráno, aby mohli v hrách pokračovat, ale nikdo se nevzbudil...:-)
Na první svátek vánoční jsme ráno vyrazili na sváteční bohoslužbu, já o něco dříve než zbytek rodiny, protože jsem zpívala, a byla to moc fajn bohoslužba. Pak na obídek k mamince, která smaží ty nejlepší kuřecí řízky (nekecám) a pak jsme vyrazili do divadla. Nikdo z nás nebyl v divadle jinak než se školou, tak jsme se moc těšili. Bylo to představení Mrazíka v Myronově divadle Ostrava a bylo to fakt úžasné! Došlo i na standing ovation, všichni jsme se neskutečně bavili a rozhodně se to stane naší vánoční tradicí ;-)

neděle 24. července 2011

Dovolená

Ležím nemocná se zánětem v koleně, a tak si říkám,. že bych mohla aspoň blognout.
Pepi mi chtěl ulevit, tak vzal děti na bazén do Orlové, a tak si užívám klidu.
Přečetla jsem 530stránkovou knížku (Muži, kteří nenávidí ženy), to už se mi dlouho nestalo. Knížka zaujala, doporučuji.
Udělala jsem si pořádek v počítači (trochu).
Hraju si s Photoshopem a pomýšlím na letošní kalendář....
Dnes mi končí dovolená, kterou jsem započala před 14 dní a musím s potěšením říct, že dovolenkových 14 dní plyne mnohem pomaleji a poklidněji než pracovních 14 dní. Dokonce jsem se několikrát přistihla, že kontroluju, jestli jsem se nespletla a náhodou si tu dovolenou neprotahuju. Neuvěřitelné.
Dovolená byla skvělá. Započali jsme ji víkendovým výletem do Prahy se ségrou a kámoškou a jejich dětmi.
V sobotu jsme procházeli Prahu klasickou trasou - od Václaváku, přes Staromák, Karlův most,  Pražský hrad, Petřín a celou trasu zpět. Celodenní výlet v počtu 4 dospělí a 8 dětí. Kolikrát jsme se jenom zastavovali na čůrání! Na zmrzlinu! Na focení, na koukání....ale bylo to fakt krásný výlet, Praha na nás opět dýchla svým kouzlem, procházka na Petřín nás osvěžila, děti byly hodné a počasí vyšlo báječně....asi si z toho uděláme každoroční tradici....

Pravda je, že jenom než jsme vylezli z metra, tak nám to trvalo dobrou půlhodinu - zastávka v Levných knihách, první odolávání dětským prosbám, co všechno nutně ne/potřebují, nákup "smraďochů" /ble/, zjištění, že nemáme kapesníčky, hledání drogerie, nákup kapesníčků, první chce se mi čůrat, starbucks, další chce se mi čůrat, mc donalds, a vůbec- chce se mi čůrat by se v Praze mělo zakázat - není kde :-)
Pánské osazenstvo výpravy si to náramně užívalo....
...ale holčičky byly rovněž spokojené....
Jedna s Marcelou Březinovou, ehm Evičkou....:D
...a jedna rodinná...:-)
Gábi s Evičkou...

Jedna z Pražského hradu....

Tak to byl první den...
Druhý den jsme vyrazili do Aquapalace Praha, což byl pro děti taky velký zážitek, ale odsud fotky nemám, tam jsme se věnovali úplně jiným činnostem...děti užívali tobogány a my dospěláci (teda ženská část) jsme zavítaly na lekci aqua aerobiku, což byl také mimořádný zážitek :-)
Ještě v  neděli večer jsme dorazili ke kamarádce do Trutnova, tak ještě pár fotek:
holčičí část, s novorozenou Janičkou
Matýsek
 všechny děti
 Teri a Marťas
 Druhé rodinné foto během 4 dnů, wow ... :-)

pondělí 30. května 2011

Víkend

Chce se mi psát a nemám čas, tak aspoň pár fotek.
Plodný víkend, stejně jako ten minulý.
Krásný sborový den, milí lidé, dokonalé počasí, bezvadná atmosféra.
Jsem ráda, že jsem součástí tak prima sboru! Jsem ráda, že patřím Bohu ;-)
Nová naděje pro každý den mi dává energii, život je fajn!
Tento víkend jsme hlídali Davídka, je to miláček...

Na sborovém dni Pepa s Leinkou - nemohli jsme se jí nabažit...;-)

Chystáme se do sboru...

Na "sboráči" je vždycky pohoda....Dan a Maťo

provokaTerka :-)

sobota 28. května 2011

365/?

Po půl roce aspoň foto.....:-)

...ze mě asi bloger nebude....;-)
Zdravím všechny věrné návštěvníky...
Vše je ok, jen žijem moc rychle...
 Adélka odjela na víkendovku  a vrátila se nadšená....
 
Z Terezky už je slečna...


pátek 14. ledna 2011

Projekt 365/14 pátek

Já vím, přeskočila jsem 3 dny, ale fotky mám v Pepově počítači, tak zbývající dny doplním, až budu mít fotky.
Dnešní můj zážitek stejně asi přebije všechny ostatní.
Jak už jsem psala, můj vstup do nového roku byl hodně pracovní, a když mi dneska budík po dlouhé době zvonil AŽ v sedm, tak se mi ani trochu nechtělo z pelechu. Na to ale nehrajem, takže jsem se přemluvila, že to bude príma den, popohnala děti k rychlejší snídani, rychlejšímu oblíkání, rychlejšímu čištění zubů, sbalila si věci na dnešní cvičení (konečně musím začít shazovat ty vánoční kilíčka) a smířená s tím, že dneska to bude zase dlouhý den vyrazila z baráku. Hodila jsem Terku s Nelčou do školky, sedla do auta a fičela do práce. Moje cesta do práce je celkem stereotypní, jakmile v Suché najedu na hlavní cestu, tak jedu pohodlně až do Ostravy. A tak si v klidu mašíruju a najednou se to stalo. Najednou se proti mně z protisměru řítilo auto a já nemohla udělat vůbec nic.
Co všechno mi v ten kratičký okamžik prolítlo hlavou se asi ani nedá popsat. Byla to strašlivá pecka a já jsem nevěděla, jak to všechno skončí. Já jsem ani nevěděla, jak se to všechno seběhlo. Najednou prostě proti mně jelo v plné rychlosti auto, pak jsme se srazili, já vylítla z auta a ten chlapík, co mě srazil taky vylítnul a začal hrozně panikařit a volal, utíkejte, utíkejte, nebo to bouchne! Tím ještě umocnil moje šílené pocity. Vyběhla jsem z auta, posadila jsem se na zítku a rozbrečela jsem se. Vůbec jsem nechápala co se stalo, protože ten co mně srazil pobíhal jak pomatený a volal na jiného chlapíka: "Proč jste mi tam vjížděl? Vždyť jste mně viděl? Já jsem nevěděl co mám dělat...", atd. Tak až z toho jsem pochopila, že do toho je zapletené ještě jiné vozdidlo, ale vůbec jsem nevěděla jak. Pak tam začal trochu kolabovat provoz, lidi nás upozorňovali, ať si to označíme, ti co nehodu způsobili volali hasiče, policajty a nakonec i záchranku, protože se pak ukázalo, že ten chlapík v audině, se kterou jsem se srazila, má trošku polámaná žebra. Byl chudák úplně mimo. Z mého auta se kouřilo a syčelo to a smrdělo a já nevěděla, jestli si tam můžu zajít aspoň pro tašku s mobilem a dokladama. Po deseti minutách jsem se odvážila a rychle si alespoň tu tašku stáhla. Zavolala nejdřív do práce, ať mně dneska nečekají a pak hned Pepovi. A ten můj anděl, moje psychická podpora, byl okamžitě u mě, obejmul mě a byl pak už se mnou celou dobu. Tak jsem to krásně zvládla, myslím psychicky.
No, a nakonec - hlavně že se nikomu nic nestalo :-)




pondělí 10. ledna 2011

Projekt 365/10 pondělí

Unavená. Od šesti do šesti v práci, protože výjimečně honíme termíny a tak nám proplácejí přesčasy.
Ještěže mám tak obětavého muže s flexibilní pracovní dobou.
Dneska už nic neblognu, ale závazek je závazek, a tak dodávám alespoň foto cookiesů, které jsem dětem večer upekla, aby neřekly, že máma je celé dny v práci a na nic jiného nemá čas :-)

neděle 9. ledna 2011

Projekt 365/9 neděle

V neděli se nedělá a tak ráno šup na shromko.
Adélka pečlivě hlídá, aby maminka v neděli neuklízela, protože v nedělní školce jim paní učitelka řekla, že v neděli máme odpočívat a nepracovat. Mám to těžký, Adi to hlídá úpěnlivě a nechci-li být špatným vzorem, musím poslouchat :-)
Přála bych si, aby měl každý den aspoň 30 hodin a já mohla stíhat všechno, co bych ráda.
Pepa tvrdí, že by to ničemu nepomohlo, že by mi brzy nestačilo ani těch 30 hodin a akorát bych byla víc unavená.
Asi má pravdu. Asi to má Pán Bůh dobře vymyšleno :-)
Asi nemá cenu přemýšlet nad tím, jak to udělat, aby měl den 30 hodin a raději přemýšlet, kde ubrat a jak zeefektivnit těch současných čtyřiadvacet ;-)

Dnes foto nemám, tak alespoň tento vtípek:



Vážně přemýšlím o změně střihu.
Asi už brzy, Gabi :-)

Projekt 365/8 sobota

Naše oblíbená rodinná hra - BLIC!
Adélka vyhrává, dokud se do hry nevloží mamka.
Mamča si totiž umí zajistit, aby to s ní Adélka, která ráda vyhrává, nechtěla hrát příliš často :-)

Míša hru sleduje z povzdálí a čeká, až se uvolní jeden balíček a přijde řada na něj.

Pracovní sobota.
ÚNAVA!

sobota 8. ledna 2011

Projekt 365/7

To nám ten nový rok pěkně začíná - od středy v práci, a to tak že hodně.
V pátek v práci celý den a večer po práci trojnásobná oslava narozenin v ostravské hospůdce.
V noci ostružinový likér a pokec u Gábi.
A v sobotu ráno zase do práce.

Myslela jsem, že páteční den bude bez fotky, a ejhle, babička hlídala a dnes (v sobotu) jsem v mailu objevila pár fotek, takže zatím řetěz nepřerušen :-)

čtvrtek 6. ledna 2011

Projekt 365/6

Dva dny v pracovním procesu a jsem docela přepracovaná :-)
Takže jen ve dvě fotky:

Koukáme na Nemocnici ... :-)
Přidávám fotku kalendáře, který jsem vyrobila na zakázku pro kamarádku, a ta jej věnovala k narozeninám svému milému...to jen abyste věděli, že nejsem zaměřená jen na miminka :-)

středa 5. ledna 2011

Projekt 365/5

Dnes od pěti na nohou, takže jen foto z večeře :-)


Hrachovka

Jediný, kdo si dnes ještě užil poslední den volna, byl Pepa. Prý si to užil. Když jsem přišla po dlouhém dni večer domů, tak jsem se vrátila do krásně uklizeného bytu a do ruky mi vrazil ještě teplou upečenou bábovku. Prohlásil, že by mu nevadilo být chvíli mužem v domácnosti...:-) Jéjej, a kdo by nám nosil domů peníze??? :-) Ale bylo to příjemné.
Adélka pokračuje ve psaní vzkazíků. Dneska napsala: JSIFAJNITATKA.
:-)

úterý 4. ledna 2011

Projekt 365/4

Na projektu 365 se mi hrozně líbí, že nemusím složitě vymýšlet název článku :-)
Den začal hezky, snídaní, kterou mi připravil Pepa a která moc nevypadala, že chci zahájit dietu. Po dlouhé době jsme spolu byli ráno doma sami (děti ve škole a školce), tak jsme si užívali klidu. Ale jenom chvilku. Téma, které jsme ke snídani zvolili nás postavilo proti sobě, ale než jsme snídani dojedli, tak už jsme se zase měli rádi :-) Dneska mi končí dovolená, tak jsem zvědavá, jak se mi bude dařit v projektu pokračovat. Alespoň jsem dožehlila to prádlo a vydrhla pár koutů v bytě, ale ne všechny, na to nebyl čas. Udělala jsem pár měsíců pro svůj kalendář, ale ještě jich zbývá asi osm. Uááááá...

Adélka dnes měla teda den. Střídavě oblačno. Chvilkama sluníčko a chvilkama ubrečená, a taky drzá. Dneska s námi docela cvičila. Skoro bych řekla, že s ní cvičí hormony, kdyby jí nebylo šest. Naštěstí jsme na ni dnes měli nervy a tak jsme s ní diskutovatelné diskutovali, ale tam kde se diskutovat nedalo, tam bohužel. Takže několikrát skončila s pláčem v pokojíčku. Měla taky světlé chvilky a například sama od sebe roztřídila megapytel s různými druhy bonbonů (dárek od mé kolegyně) do misek tak úhledně, že je skoro škoda je rozbalovat a jíst. Jenomže taťka-barbar si nevšiml, že to tak hezky roztřídila a sesypal to všechno zase dohromady. Jáu, to bolelo i mě :-) Takže zase nanovo. Pak, když už byl večer a taťka ji poslal uklízet pokojíček, tak mu opáčila tak drze, že nám málem zaskočila žvýkačka a vylítly oči z důlků. A výchovný proces začal zase od začátku. Nakonec si asi byla vědomá svých dnešních prohřešků, protože večer než šla spát, přinesla Pepovi na útržku papíru omluvu:



(Je mi to všecko líto)

To nelze neodpustit :-)


Míša se rád přitulí

úkoly...

pondělí 3. ledna 2011

Projekt 365/3

Vánoce už sice skončily, ale já jsem si je trošku protáhla a vzala si dva dny dovolenou. Měla jsem spoustu plánů, jak dovolenou využiju - je třeba vyžehlit mega horu, největší jakou jste kdy viděli, prádla (pomalu už nemáme v čem chodit), potřebuju si vyrobit kalendář taky pro sebe, když už jsem zásobila většinu mých kamarádek a kamarádek mých kamarádek, potřebuju dodělat spoustu restů, a co myslíte že jsem udělala? Ranní kafe s kámoškou se trošku protáhlo, v jedenáct jsem se vrhla na žehlení, sotva jsem něco málo vyžehlila, už bylo potřeba vařit oběd, protože jsem v kalupu zapomněla dětem před vánocemi koupit stravenky, takže obědy ve škole zajištěny až od zítra, pak už jsem jela pro holky, rychle napsat úkoly s Adélkou a taky Mates tentokrát potřeboval pomoct s matikou, pak odvézt Adi na kroužek, mezitím další kafe s další kamarádkou, večerní rutina, dožehlení mega hory prádla a teď jsem z toho nicnedělání úúúplně unavená. A tak si říkám, díky Bohu za tu práci, kterou mám, den uteče úplně stejně a alespoň vydělám nějaké penízky :-) A nemám pocity promarněných dní. I když ty kafíčka s kamarádkama jsou taky někdy potřeba.

Třetí den projektu zakončuji Míšovou kresbou, někde ji okoukal a dneska nám s tím přišel dát dobrou noc.




(nejde to dobře přečíst, takže "překládám":
před 6ti pivi

--> otočit obrázek



po 6 ti pivech

:-)
Tohle kreslí v deseti letech, co přijde příště?!

neděle 2. ledna 2011

Projekt 365/2

Míša našel pod stromečkem knížku z edice Modrý Slon a já tajně doufám, že alespoň trochu zlomíme jeho nechuť do čtení. Knížka je totiž zajímavá tím, že je "šitá" na míru, hlavní hrdina je Míša a v knížce také vystupují jeho dva nejlepší kamarádi Vojta a Honzík. Příběh je tak pro dítko mnohem zajímavější a poutavější.
Jestli se dočkáme toho, že si Míša někdy nějakou knížku vezme do ruky sám a bez donucení, to je zatím tajemství i pro nás...Nevzdáváme to :-)