pátek 14. ledna 2011

Projekt 365/14 pátek

Já vím, přeskočila jsem 3 dny, ale fotky mám v Pepově počítači, tak zbývající dny doplním, až budu mít fotky.
Dnešní můj zážitek stejně asi přebije všechny ostatní.
Jak už jsem psala, můj vstup do nového roku byl hodně pracovní, a když mi dneska budík po dlouhé době zvonil AŽ v sedm, tak se mi ani trochu nechtělo z pelechu. Na to ale nehrajem, takže jsem se přemluvila, že to bude príma den, popohnala děti k rychlejší snídani, rychlejšímu oblíkání, rychlejšímu čištění zubů, sbalila si věci na dnešní cvičení (konečně musím začít shazovat ty vánoční kilíčka) a smířená s tím, že dneska to bude zase dlouhý den vyrazila z baráku. Hodila jsem Terku s Nelčou do školky, sedla do auta a fičela do práce. Moje cesta do práce je celkem stereotypní, jakmile v Suché najedu na hlavní cestu, tak jedu pohodlně až do Ostravy. A tak si v klidu mašíruju a najednou se to stalo. Najednou se proti mně z protisměru řítilo auto a já nemohla udělat vůbec nic.
Co všechno mi v ten kratičký okamžik prolítlo hlavou se asi ani nedá popsat. Byla to strašlivá pecka a já jsem nevěděla, jak to všechno skončí. Já jsem ani nevěděla, jak se to všechno seběhlo. Najednou prostě proti mně jelo v plné rychlosti auto, pak jsme se srazili, já vylítla z auta a ten chlapík, co mě srazil taky vylítnul a začal hrozně panikařit a volal, utíkejte, utíkejte, nebo to bouchne! Tím ještě umocnil moje šílené pocity. Vyběhla jsem z auta, posadila jsem se na zítku a rozbrečela jsem se. Vůbec jsem nechápala co se stalo, protože ten co mně srazil pobíhal jak pomatený a volal na jiného chlapíka: "Proč jste mi tam vjížděl? Vždyť jste mně viděl? Já jsem nevěděl co mám dělat...", atd. Tak až z toho jsem pochopila, že do toho je zapletené ještě jiné vozdidlo, ale vůbec jsem nevěděla jak. Pak tam začal trochu kolabovat provoz, lidi nás upozorňovali, ať si to označíme, ti co nehodu způsobili volali hasiče, policajty a nakonec i záchranku, protože se pak ukázalo, že ten chlapík v audině, se kterou jsem se srazila, má trošku polámaná žebra. Byl chudák úplně mimo. Z mého auta se kouřilo a syčelo to a smrdělo a já nevěděla, jestli si tam můžu zajít aspoň pro tašku s mobilem a dokladama. Po deseti minutách jsem se odvážila a rychle si alespoň tu tašku stáhla. Zavolala nejdřív do práce, ať mně dneska nečekají a pak hned Pepovi. A ten můj anděl, moje psychická podpora, byl okamžitě u mě, obejmul mě a byl pak už se mnou celou dobu. Tak jsem to krásně zvládla, myslím psychicky.
No, a nakonec - hlavně že se nikomu nic nestalo :-)




pondělí 10. ledna 2011

Projekt 365/10 pondělí

Unavená. Od šesti do šesti v práci, protože výjimečně honíme termíny a tak nám proplácejí přesčasy.
Ještěže mám tak obětavého muže s flexibilní pracovní dobou.
Dneska už nic neblognu, ale závazek je závazek, a tak dodávám alespoň foto cookiesů, které jsem dětem večer upekla, aby neřekly, že máma je celé dny v práci a na nic jiného nemá čas :-)

neděle 9. ledna 2011

Projekt 365/9 neděle

V neděli se nedělá a tak ráno šup na shromko.
Adélka pečlivě hlídá, aby maminka v neděli neuklízela, protože v nedělní školce jim paní učitelka řekla, že v neděli máme odpočívat a nepracovat. Mám to těžký, Adi to hlídá úpěnlivě a nechci-li být špatným vzorem, musím poslouchat :-)
Přála bych si, aby měl každý den aspoň 30 hodin a já mohla stíhat všechno, co bych ráda.
Pepa tvrdí, že by to ničemu nepomohlo, že by mi brzy nestačilo ani těch 30 hodin a akorát bych byla víc unavená.
Asi má pravdu. Asi to má Pán Bůh dobře vymyšleno :-)
Asi nemá cenu přemýšlet nad tím, jak to udělat, aby měl den 30 hodin a raději přemýšlet, kde ubrat a jak zeefektivnit těch současných čtyřiadvacet ;-)

Dnes foto nemám, tak alespoň tento vtípek:



Vážně přemýšlím o změně střihu.
Asi už brzy, Gabi :-)

Projekt 365/8 sobota

Naše oblíbená rodinná hra - BLIC!
Adélka vyhrává, dokud se do hry nevloží mamka.
Mamča si totiž umí zajistit, aby to s ní Adélka, která ráda vyhrává, nechtěla hrát příliš často :-)

Míša hru sleduje z povzdálí a čeká, až se uvolní jeden balíček a přijde řada na něj.

Pracovní sobota.
ÚNAVA!

sobota 8. ledna 2011

Projekt 365/7

To nám ten nový rok pěkně začíná - od středy v práci, a to tak že hodně.
V pátek v práci celý den a večer po práci trojnásobná oslava narozenin v ostravské hospůdce.
V noci ostružinový likér a pokec u Gábi.
A v sobotu ráno zase do práce.

Myslela jsem, že páteční den bude bez fotky, a ejhle, babička hlídala a dnes (v sobotu) jsem v mailu objevila pár fotek, takže zatím řetěz nepřerušen :-)

čtvrtek 6. ledna 2011

Projekt 365/6

Dva dny v pracovním procesu a jsem docela přepracovaná :-)
Takže jen ve dvě fotky:

Koukáme na Nemocnici ... :-)
Přidávám fotku kalendáře, který jsem vyrobila na zakázku pro kamarádku, a ta jej věnovala k narozeninám svému milému...to jen abyste věděli, že nejsem zaměřená jen na miminka :-)

středa 5. ledna 2011

Projekt 365/5

Dnes od pěti na nohou, takže jen foto z večeře :-)


Hrachovka

Jediný, kdo si dnes ještě užil poslední den volna, byl Pepa. Prý si to užil. Když jsem přišla po dlouhém dni večer domů, tak jsem se vrátila do krásně uklizeného bytu a do ruky mi vrazil ještě teplou upečenou bábovku. Prohlásil, že by mu nevadilo být chvíli mužem v domácnosti...:-) Jéjej, a kdo by nám nosil domů peníze??? :-) Ale bylo to příjemné.
Adélka pokračuje ve psaní vzkazíků. Dneska napsala: JSIFAJNITATKA.
:-)

úterý 4. ledna 2011

Projekt 365/4

Na projektu 365 se mi hrozně líbí, že nemusím složitě vymýšlet název článku :-)
Den začal hezky, snídaní, kterou mi připravil Pepa a která moc nevypadala, že chci zahájit dietu. Po dlouhé době jsme spolu byli ráno doma sami (děti ve škole a školce), tak jsme si užívali klidu. Ale jenom chvilku. Téma, které jsme ke snídani zvolili nás postavilo proti sobě, ale než jsme snídani dojedli, tak už jsme se zase měli rádi :-) Dneska mi končí dovolená, tak jsem zvědavá, jak se mi bude dařit v projektu pokračovat. Alespoň jsem dožehlila to prádlo a vydrhla pár koutů v bytě, ale ne všechny, na to nebyl čas. Udělala jsem pár měsíců pro svůj kalendář, ale ještě jich zbývá asi osm. Uááááá...

Adélka dnes měla teda den. Střídavě oblačno. Chvilkama sluníčko a chvilkama ubrečená, a taky drzá. Dneska s námi docela cvičila. Skoro bych řekla, že s ní cvičí hormony, kdyby jí nebylo šest. Naštěstí jsme na ni dnes měli nervy a tak jsme s ní diskutovatelné diskutovali, ale tam kde se diskutovat nedalo, tam bohužel. Takže několikrát skončila s pláčem v pokojíčku. Měla taky světlé chvilky a například sama od sebe roztřídila megapytel s různými druhy bonbonů (dárek od mé kolegyně) do misek tak úhledně, že je skoro škoda je rozbalovat a jíst. Jenomže taťka-barbar si nevšiml, že to tak hezky roztřídila a sesypal to všechno zase dohromady. Jáu, to bolelo i mě :-) Takže zase nanovo. Pak, když už byl večer a taťka ji poslal uklízet pokojíček, tak mu opáčila tak drze, že nám málem zaskočila žvýkačka a vylítly oči z důlků. A výchovný proces začal zase od začátku. Nakonec si asi byla vědomá svých dnešních prohřešků, protože večer než šla spát, přinesla Pepovi na útržku papíru omluvu:



(Je mi to všecko líto)

To nelze neodpustit :-)


Míša se rád přitulí

úkoly...

pondělí 3. ledna 2011

Projekt 365/3

Vánoce už sice skončily, ale já jsem si je trošku protáhla a vzala si dva dny dovolenou. Měla jsem spoustu plánů, jak dovolenou využiju - je třeba vyžehlit mega horu, největší jakou jste kdy viděli, prádla (pomalu už nemáme v čem chodit), potřebuju si vyrobit kalendář taky pro sebe, když už jsem zásobila většinu mých kamarádek a kamarádek mých kamarádek, potřebuju dodělat spoustu restů, a co myslíte že jsem udělala? Ranní kafe s kámoškou se trošku protáhlo, v jedenáct jsem se vrhla na žehlení, sotva jsem něco málo vyžehlila, už bylo potřeba vařit oběd, protože jsem v kalupu zapomněla dětem před vánocemi koupit stravenky, takže obědy ve škole zajištěny až od zítra, pak už jsem jela pro holky, rychle napsat úkoly s Adélkou a taky Mates tentokrát potřeboval pomoct s matikou, pak odvézt Adi na kroužek, mezitím další kafe s další kamarádkou, večerní rutina, dožehlení mega hory prádla a teď jsem z toho nicnedělání úúúplně unavená. A tak si říkám, díky Bohu za tu práci, kterou mám, den uteče úplně stejně a alespoň vydělám nějaké penízky :-) A nemám pocity promarněných dní. I když ty kafíčka s kamarádkama jsou taky někdy potřeba.

Třetí den projektu zakončuji Míšovou kresbou, někde ji okoukal a dneska nám s tím přišel dát dobrou noc.




(nejde to dobře přečíst, takže "překládám":
před 6ti pivi

--> otočit obrázek



po 6 ti pivech

:-)
Tohle kreslí v deseti letech, co přijde příště?!

neděle 2. ledna 2011

Projekt 365/2

Míša našel pod stromečkem knížku z edice Modrý Slon a já tajně doufám, že alespoň trochu zlomíme jeho nechuť do čtení. Knížka je totiž zajímavá tím, že je "šitá" na míru, hlavní hrdina je Míša a v knížce také vystupují jeho dva nejlepší kamarádi Vojta a Honzík. Příběh je tak pro dítko mnohem zajímavější a poutavější.
Jestli se dočkáme toho, že si Míša někdy nějakou knížku vezme do ruky sám a bez donucení, to je zatím tajemství i pro nás...Nevzdáváme to :-)

Projekt 365/1

S novým rokem nová energie do nových věcí :-)
Mám spoustu předsevzetí do nového roku. Asi to ani nesouvisí s novým rokem. Asi to ani nejsou předsevzetí. Jsou to moje tajná přání a každé ráno vstávám s tím, že je naděje, že se mi konečně povede být lepší manželkou, lepší matkou, dcerou, lepší kamarádkou, že konečně začnu lépe hospodařit, víc uklízet, nebudu moc křičet na děti, budu chodit brzo spát, víc číst, míň tohle a tamto....
Asi se mi všechno nesplní, ale je úžasné, že každý den je nová naděje, že na tom všem můžu pracovat...a i kdyby se nic nezměnilo, tak je tu pár lidí, kteří mě berou takovou jaká jsem, jsou smíření s mými chybami a nedokonalostmi a v podstatě je nic nemůže překvapit.
Přeju vám všem skvělý rok 2011, ať nikdy neztrácíte naději v to, že nic není beznadějné! A k tomu vám dopomáhej Bůh :-)
Silvie