Vánoce trochu jinak

Letošní Vánoce jsme strávili trochu netradičně, i když jsme se snažili co nejvíce tradic zachovat. Já si totiž vzpomínám, že poté, co mi rodiče asi v osmi letech neochotně přiznali, že žádný Ježíšek neexistuje (s čímž jsem se odmítala smířit), pro mě každé další Vánoce ztratili kouzlo. Byly fajn, ale kouzlo bylo pryč. Proto jsem vlastním dětem báchorky o Ježíškovi nikdy nevykládala a tímpádem je ochránila před rozčarováním. Ale pamatuju se, že k nejkrásnějším Vánocům mých pubertálních let, patřily ty Vánoce, kdy mamča téměř jako slepý k houslím přišla k poukazům do Tater. Tehdy to pořádala firma, u které pracovala. O to líp, že tam tehdy s námi odjeli i známí se stejně starými  pubetálními výrostky, dospěláci se nám příliš nepotřebovali věnovat a byly to naprosto úžasné Vánoce, s bonusem bohaté sněhové nadílky. A bonus na druhou byl ten, že ve stejném hotelu a ve stejné chvíli slavil Vánoce tehdy velmi populární Pavel Habera, takže atmosféra úžasnosti byla náležitě znásobena, když jsme ho kdesi na chodbě potkali. Pro patnáctiletou puberťačku nemohlo být nic úžasnějšího. Od té doby jsem plánovala, že takhle na Vánoce opět někdy někam do hor vyjedem. A letos se nám to skutečně podařilo. Vánoce jsme oslavili na firemní chatě v Krkonoších a bylo to moc fajn. Naše výprava skýtala celkem 16 osob (3 rodiny), takže u vánočního stolu to vypadalo trochu jako ve filmu Sám doma, ale nikoho jsme neztratili ani nezapomněli a docela jsme si to užili i přesto, že dva členové výpravy byli lehce indisponováni střevními potížemi a my se mohli alespoň radovat z toho, že nikdo jiný touto nemocí nebyl nakažen :)
Vyrazili jsme v neděli, tedy dva dny před Štědrým dnem, vezli jsme sebou stromek, i ozdoby, svíčky, svíčičky, ubrousky a všechno vánoční, takže Pepi se neubránil úsměvu, když to všechno vybaloval.  Udělali jsme si na místě výborný bramborový salát a upekli tři megavánočky, tak, že se všichni olizovali až za ušima. I kapr plaval ve vaně.
I dárečky byly. Každý si vylosoval osůbku, které koupil dáreček za 50 korun a některé z dárečků byly velmi nápadité. Já například dostala kafe až z nigérie, ale ne jen tak ledajaké. V životě jsem nic takového neviděla.  Do papírového obalu se naleje horká voda, z obalu vznine konvice a z té si lahodné kafíčko můžu kultivovaně nalít a mít nadstandard například v létě, až pojedeme zase sjíždět nějakou tu řeku na raftech. Moc hezké.



Každý den jsme vyrazili na nějakou procházku po okolí a že Trutnovsko nabízí neskutečné množství krásných míst! Jen Trutnov sám o sobě je moc krásný.
Navštívili jsme Stachelberg a každému, kdo má možnost, doporučuju toto místo, které spravuje pár nadšenců, navštívit. Po absolvování prohlídky a povinné společné fotografie dostal D. supr nápad, že by děti mohli seběhnout kopec a vyběhnout nahoru zpět. Naše Terka se bezhlavě vrhla dolů a to doslova, udělala pár kotrmelců .... :) Naštěstí to přežila ... :)
Děti se dvakrát svezly na bobové dráze a našli i malý plácek, kde zabobovaly na zbytkách sněhu.
A na chatě byla i malá sauna a malý bazén a to oslavilo rovněž úspěch u mnohých účastníků zájezdu.
No bylo to fajn! Díky všem....


Komentáře

Okomentovat

Oblíbené příspěvky