Ňák se nám to komplikuje...

Tak nám to léto pěkně začíná! Kdybyste věděli, čím jsme si teď museli projít, tak byste nás možná i politovali :-) Kde začít? Už jsme jednou u moře byli. Před dvěmi lety. Bylo to pořádné drama. Kdo ten příběh neznáte, nahlédněte na můj starý blog - sem. Myslela jsem si, že letos to bude jiné, jsme o dva roky starší, zkušenější, máme lepší auto...ehm...máme lepší auto? Na jaře jsme koupili auto, Chevroletta, dokonalé pro tak velkou rodinu, jako jsme my. Akurát to nebyl zrovna ideální kup, jak teď zjišťujeme. Už bylo za ty dva měsíce asi třkrát v servise a celkem si to paplo nemalou částku. A je-li tomu konec, to taky nevíme. Doufáme. Věříme.
Uložili jsme si peníze do fondů v Dubaji. Hádejte, co se stalo. Když jsme si je chtěli nechat převést na účet, když už jezdíme v autě, které jsme si zakoupili za peníze, které zatím nebyly naše (to teď nebudu podrobně vysvětlovat, ani to není důležité), tak fondy ukončili obchodování a jestli z toho něco vůbec bude, tak jen velmi málo. A to jsme zjistili 14 dní před dovolenou, kterou plánujeme půl roku. Pecka! První den spousta slziček. Budeme muset prodat auto a zrušit dovolenou, na kterou se všichni tak těšíme. Jak to vezmou děti? Spousta nevyřčených i vyřčených otázek - Bože, proč? Proč zrovna my? Zoufale potřebujeme povzbuzení. Naštěstí máme kolem sebe spoustu lidí, kteří umí potěšit, umí povzbudit.Potřebujeme to na někoho vyplivnout a tak si jedeme pro slova útěchy k našim přátelům. Pomohlo a moc! Světe, div se, začínám to vidět velmi pozitivně, dokonce jako úžasný Boží plán. Moc o tom přemýšlím. My s Pepou jsme dost flegmoši, co se týká financí. Na začátku měsíce prostě přijdou peníze na nás účet a na konci už tam zase nejsou. Každý měsíc. Neškudlíme každou korunu, ale ani nerozhazujeme. Ale prostě nemáme systém. Díky situaci, do které jsme se teď dostali, se to budeme muset naučit. Nechceme prodat auto. Ale to znamená pořáááádně utáhnout opasky. A jestli tohle dokážeme, budeme pak mnohem dál! Celý náš život řešíme finance a jsme zoufalí z toho, jak nám peníze protýkají mezi prsty a my je neumíme ukočírovat. A teď se zdá, že se to konečně naučíme. Vím, že to nebude jednoduché a vím, že budou chvíle, kdy budeme potřebovat povzbuzení zvenku. Protože ty opasky budou fakt POŘÁDNĚ utažené. Teď ještě zbývá dovolená, je to docela boj. Tak strašně jsme se těšili, není jednoduché říct, že nikam nejedeme, když to tak dlouho plánujeme a připravujeme. Asi to nevzdáme. Bude to dobrodružství.

Komentáře

  1. Silvi... je mi líto, co vás potkalo, ale pořád jste zdraví, máte se rádi a to je hlavní. My jsme na tom s udržováním financí podobně, ani jeden nejsme spořivý typ :-)) Ale začli jsme si zapisovat výdaje a už nám to 3. měsíc sedí. Ale je to dřina!!!
    Držím pěsti a hlavu vzhůru!

    OdpovědětVymazat
  2. Mrozkulko,
    přečetla jsem jedním dechem story z předloňska a peripetie letošní a je mi smutno.Moc vám přeju,aby vám Pán požehnal a měli jste opět požehnanou a pokojnou dovču.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky