Projekt 365/4

Na projektu 365 se mi hrozně líbí, že nemusím složitě vymýšlet název článku :-)

Den začal hezky, snídaní, kterou mi připravil Pepa a která moc nevypadala, že chci zahájit dietu. Po dlouhé době jsme spolu byli ráno doma sami (děti ve škole a školce), tak jsme si užívali klidu. Ale jenom chvilku. Téma, které jsme ke snídani zvolili nás postavilo proti sobě, ale než jsme snídani dojedli, tak už jsme se zase měli rádi :-) Dneska mi končí dovolená, tak jsem zvědavá, jak se mi bude dařit v projektu pokračovat. Alespoň jsem dožehlila to prádlo a vydrhla pár koutů v bytě, ale ne všechny, na to nebyl čas. Udělala jsem pár měsíců pro svůj kalendář, ale ještě jich zbývá asi osm. Uááááá...

Adélka dnes měla teda den. Střídavě oblačno. Chvilkama sluníčko a chvilkama ubrečená, a taky drzá. Dneska s námi docela cvičila. Skoro bych řekla, že s ní cvičí hormony, kdyby jí nebylo šest. Naštěstí jsme na ni dnes měli nervy a tak jsme s ní diskutovatelné diskutovali, ale tam kde se diskutovat nedalo, tam bohužel. Takže několikrát skončila s pláčem v pokojíčku. Měla taky světlé chvilky a například sama od sebe roztřídila megapytel s různými druhy bonbonů (dárek od mé kolegyně) do misek tak úhledně, že je skoro škoda je rozbalovat a jíst. Jenomže taťka-barbar si nevšiml, že to tak hezky roztřídila a sesypal to všechno zase dohromady. Jáu, to bolelo i mě :-) Takže zase nanovo. Pak, když už byl večer a taťka ji poslal uklízet pokojíček, tak mu opáčila tak drze, že nám málem zaskočila žvýkačka a vylítly oči z důlků. A výchovný proces začal zase od začátku. Nakonec si asi byla vědomá svých dnešních prohřešků, protože večer než šla spát, přinesla Pepovi na útržku papíru omluvu:

(Je mi to všecko líto)

To nelze neodpustit :-)

Míša se rád přitulí

úkoly...