3 v 1

Někdy bych se potřebovala rozčtvrtit, abych mohla být na více místech najednou. Třeba dnes. Vlastně už včera. Na dnešní den se nakumulovalo tolik prima akcí, na kterých jsem nemohla chybět. Slavnosti pivovaru Ostravar, na kterých hráli mí oblíbení Kryštofi, jsem bohužel musela oželet, ale tři další jsem stihla:

1. Svatba kolegyně

Muž, se kterým žije už 6 let ji slavnostně požádal o ruku 20. 12. 2012 ve 20 hodin 12 minut. Řekl, že pokud nenastane plánovaný konec světa, že by si ji rád vzal. Ale že to nemusí být hned, že třeba za rok za dva. Nakonec se to scvrklo na půl roku a všechno jsme to prožívali s ní. Byla krásná. Pro mě byl zážitek už to, že jsem trefila na ostravskou radnici :)

2. Dětský den

Dětský den pořádá každý rok firma, ve které je zaměstnaný Pepa. Je to od nich hezké. Udělají dětem radost, nabalí balíčky, pozvou klauna, povozí děti na koníčkách, a tak. Lidi můžou pokecat a odpočinout. Letos začal ve firmě pracovat i  náš kamarád, takže dorazil s celou rodinou - ženou a miminkem  - taky. Bezva jsme si popovídali, holky očuchaly miminko a povozily ho v kočárku. ZÁŽITEK :) Zpáteční cesta se neobešla bez dobrodružství. Já s Adélkou jsme odjely autem a Terezka s Pepou šli s přáteli a miminkem pěšky (je to asi hodinová procházka). Přestože jsme odjížděli za krásného počasí, najednou z ničehonic začaly z nebe padat trakaře. Bouřka, kroupy, slejvák jako hrom. To už byli kousek od domova, jela jsem jim autem naproti a nechápala jsem, kde se najednou zničehonic vzal takový šílený slejvák, stěrače nestíhaly, rámus, jak kroupy bušily do auta. Telefonicky jsem zjišťovala, kde zrovna jsou, kde je mám vyzvednout. Nakonec jsem je našla, promáčené na kost, Terinka téměř v šoku, studená, mokrá, uplakaná. Když jsem je dovezla domů, tak se všichni vítali a radovali, jako by mysleli, že už se nikdy neuvidí :)Terinku jsme přesvědčili, že není důvod k pláči, že si aspoň zažila supr dobrodružství, napustili jsme holkám horkou vanu a za chvíli bylo veselo. Je to tak fajn, že se máme.

3. No a navečer jsem si ještě zavařila. Doslova :)

Zítra máme "sborový den", naši církevní akci, kdy jsme všichni celý den ve sboru, ráno kázání, pak společný oběd a společné odpoledne a ten oběd někdo musí uvařit. U vaření se vždycky dost dobře bavíme :) Navařilli jsme plný kotel jídla asi pro 150 lidí a upekli 4 buchty. O půlnoci jsem byla doma jako na koni!

Bezva den!




Komentáře

  1. Silvi, jupíííííí! Ty už zase píšeš:-) Ráda nakouknu ... a takové kafe naživo by vůbec nebylo marné, co říkáš?

    OdpovědětVymazat
  2. Reni, začátkem července, hned po dovči, tě uvidím mooc ráda!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky