Květen

Hurá, po dvou měsících se opět vracím ke svému projektu 365. Pozitivní je, že stále se nevzdávám naděje, že jednou to opravdu rozjedu naplno :-) Zážitků je moc, tak moc, že prostě nestíhám. Jak originální! Takže, abych shrnula, co se odehrálo za ty dva měsíce. Proběhly velikonoce (už je to vážně měsíc?). Bylo to hektické, ale bylo to SUPER! Poprvé jsem si vyzkoušela moderování, to bylo fajn, hlavně díky zkušenému parťákovi Davidovi. Adélka poprvé hrála veřejně divadlo na otevřené scéně :-) Možná dodám někdy i video - bylo to moc pěkné!

Děti v současnosti rozděluji na dvě části - A) Matýsek a B) "ti tři mladší". Skupina B naprosto v pohodě. Skupina A - uuuuuuf. Dává nám fakt zabrat. Hlavně škola. Nevím, jak kde jinde, ale u nás šestá třída velké fiasko. Ani ne, že by nezvládal učivo, ale spíš to fláká. Hrozný bordel v aktovce. Už i Pepa se naučil chystat s ním věci na další den, kontrolujeme oba a stejně věčně něco zapomíná. Když už všechny pomůcky donese až do školy, tak si je pro změnu nedonese do hodiny, která se odehrává v jiné učebně. Ve škole jsem teď pečená vařená. Aaaach jo, bude to někdy lepší? Já věřím, že ano! Trochu taky bojujeme s šikanou. I když je to chlap jako hora, tak je dost snadno zranitelný. Ale hledáme tu nejlepší cestu, jak z toho ven a vypadá to, že je to lepší. Pokud chci ve všem vidět něco pozitivního, tak toto beru jako výcvik pro jeho budoucí život. Život není peříčko a on se už teď učí vyrovnávat s jeho nástrahami.

S Pepou jsme začali navštěvovat kurz Manželské večery. Docela to zapadá do všeho toho dění, co se teď odehrává. Vtipné je, jakým způsobem jsme do toho byli zainteresováni. Když jsem zjistila, že se něco takového u nás ve sboru chystá, tak moje první myšlenka byla - jenom to ne...(mám na mysli jenom to ne PRO NÁS, jak jsem později zjistila, stejně tak přemýšlel i Pepa). Kamarádka se mě snažila přesvědčit, že by nám to prospělo a že o nic nejde. Jedná se totiž o to, že osm večerů si zajistíme hlídání dětí, dáme si dobrou večeři a popovídáme si na témata, která nám jsou nabídnutá. Trénujeme se v komunikaci a budujeme manželský vztah. Samozřejmě jsem to teď trochu zjednodušila. Dlouho jsem odkládala přímou otázku na Pepu, jestli do toho půjdeme. Pak se ale s námi začaly dít věci, které přímo směřovaly k tomu, že Manželské večery by pro nás mohly být přínosem. Začali jsme uvažovat o tom, že do toho půjdeme. Vyvstala otázka, jestli to teď utáhneme finančně (jedná se asi o dva tisíce korunu - přeci jen večeře něco stojí) a taky, kdo nám bude osm večerů hlídat děti? Chtěli jsme to odložit na podzim, ale pak se najednou bez jakéhokoliv našeho přičinění našel anonymní dárce, který nám celý kurz zaplatil a kamarádka nabídla hlídání dětí. Usoudili jsme, že bysme museli být úplní ignoranti, kdybychom na takovou nabídku nezareagovali. A tak jsme tam.
V sobotu jedeme na prodloužený víkend do Prahy. Byli jsme pozváni opět k soudu, kvůli případu Ivanky. Jelikož nás tyto výjezdy stojí docela dost peněz, tak jsme se rozhodli, že alespoň sbalíme děti a ukážeme jim Prahu. Na to se fakt těšíme! Těšte se na pražský příspěvek! Dneska končím. Dobrou noc.