Ovoce, jak to vidím já

Dnešní můj zápisek bude duchovního rázu. V poslední době mám mnoho podnětů k přemýšlení. Dneska jsme se bavili o "ovoci Ducha Svatého". Ovocem Ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání.(gal. 5, 22-23). Občas mě napadá, jak jsou to pro mě abstraktní slova. Ráda bych měla lásku, radost, pokoj, ráda bych byla za všech okolností trpělivá a laskavá, mírná, uměla se ovládat. Každodenní starosti, péče o děti, milión povinností, to je realita mého života a téměř denně se proviním minimálně vůči jedné z těchto vlastností. Každé ráno vstávám s tím, že dneska je ten nový den, že dneska se pokusím ani jednou nezvýšit na děti hlas, nevyjedu po Pepovi, budu strašně v pohodě. Pak vběhnu do každodenní reality a předsevzetí jsou ta tam. Neustále koumám, jak to zařídit, abych to dokázala. Otevřu si Bibli, koukám do galatským, čtu si o ovoci Ducha a říkám si, jak to mám udělat? Kamarádka mi onehdá otevřela oči - to není TVOJE ovoce, to je ovoce DUCHA SVATÉHO. Co to pro mě znamená? Dumám, dumám, a už to asi mám. Souvisí to také s veršem z Bible - Hledejte nejprve Boží Království a všechno ostatní vám bude přidáno. Ten klíč k tomu všemu je někde úplně jinde. Já se snažím být laskavá, trpělivá, atakdále, místo toho, abych víc upevňovala vztah s Duchem Svatým. Když On bude ve mně, já ponesu všechno to Jeho ovoce. Ten klíč není v tom, dávat si ráno nesmyslná předsevzetí. Je to o tom, třeba si přivstat a najít si pár minut na ztišení v Jeho přítomnosti. Budu se snažit. :-)
Mějte se krásně!