Štědrý den

Jsem moc ráda, že můžu říct, že dnešní den se mimořádně vydařil. Ač si každý rok říkám, že Vánoce nejsou o těch vnějších věcech, stejně mi to nedá a musím mít všechno v cajku a když by něco mělo chybět, asi bych to někde v koutku pořád vnímala. Letos jsem stihla, co jsem chtěla a co jsem nestihla - nevadí. Ráno jsme se vybatolili z postele kolem jedenácté, celá rodina jsme vylehávali na naší dvojmatračce, případně posedávali někde kolem a koukali v klídku na pohádky. Kouzla králů se ukázala jako vtipná a milá pohádka, ta pravá pro štědrodenní lenošení.  V jedenáct jsem usoudila, že bych mohla vstát a zlehoulinka dát byt do pořádku po ranním šrumci. Všech šest členů rodiny považovalo za nutné přesunout svou deku buď do jiné postele, nebo do obýváku. Takže jen ustýlání mi chvilku trvalo. :o) No, a pak už byl čas na polívku, a pak jsme vyrazili tradičně ke krmelci, obdarovat lesní zvířátka nějakými jablíčky a mrkvičkou. Atmosféra venku byla spíše podzimní než vánoční, ale co se dá dělat?

Všechno probíhalo v poklidu, neříkám, že jsem občas nemusela pořešit nějakou tu dětskou vzpourečku, ale nic zásadního...Asi jediný konflikt jsem musela řešit s Matýskem, když jsem chtěla vyfotit tradiční předstromečkovou fotku. Fotíme každý rok, pěkně dokumentuju, ale Mates se kousnul, že se fotit nebude. Nakonec se přece jen fotka povedla a já zas můžu volně dýchat :-) Rozbalování dárků bylo úspěšné, děti byly moc spokojené, a to jsem se trochu obávala, že jsou letošní vánoce chudší, než obvykle. Každý si přišel na své a děti dokonce tvrdily, že to jsou nejlepší vánoce ze všech ... :-)
I já jsem byla obdarovaná, mužíček překvapil řetízkem z bílého zlata, to jsem fakt nečekala! Je to moje zlato.

Matýsek

Míša

Adélka a nový křeček

Terezka